Potřebujeme-li zhubnout, absolutní úbytek hmotnosti zdaleka není zárukou, že se naše snaha ubírá tím správným směrem. Ani pomocí výpočtu BIM (Body mass index), který je statistickým ukazatelem pro rychlou orientaci, zda se pohybujeme v kategorii podváhy, zdravé váhy, nadváhy nebo obezity, nezískáme potřebné údaje. Co by nás mělo zajímat, je skladba těla. Zjistíme jí pomocí bioelektrické impedanční analýzy.
Složení těla zjištěné touto metodou nám prozradí celou řadu údajů, ze kterých pokládám za nejdůležitější: množství svalové hmoty, celkové množství tuku a množství viscerálního tuku. Ostatní hodnoty, např. bazální metabolismus, hutnost kostí, metabolický věk a další, se odvíjejí podle vyrovnanosti či nevyrovnanosti tří zmíněných složek. Proto nemá význam usilovat např. o zvýšení celkového obsahu vody v organismu pouze tím, že začneme více pít.
Pokud máme málo svalové hmoty a přebytečné množství tukové tkáně, bude obsah vody v těle vykazovat nižší hodnoty i v případě optimálního pitného režimu. Svalová hmota totiž obsahuje mnohem větší procento vody než tuková tkáň. Proto je důležité, zaměřit se pomocí výživy a fyzické aktivity na optimální poměr mezi svalovou hmotou, tukovou tkání a viscerálním tukem.
1. Drastické zmenšení velikosti porcí, tím i kalorického příjmu, mnohdy pod hodnotu bazálního metabolismu. V takovém případě nemá tělo šanci získat dostatečné množství živin, potřebných pro správnou funkci celého organismu. Přepíná se do úsporného režimu, zpomaluje se metabolismus, oslabuje se imunitní systém. Nemá-li dostatečný přísun bílkovin, získává je ze svalové hmoty. Tím svalovou hmotu ztrácíme, místo abychom jí nabírali. Sice se může snižovat naše absolutní hmotnost, ale naprosto nežádoucím způsobem.
2. Náhlé zvýšení fyzické aktivity, aniž bychom zajistili dostatečný přísun bílkovin a ostatních živin nutných k regeneraci a vytváření svalové hmoty. Tím si opět snižujeme množství svalové hmoty ve prospěch tukové tkáně. Stává se, že po určitém čase je naše fyzická kondice horší než na začátku. Toto zjištění bývá velice deprimující.
A právě v těchto situacích je velice užitečné vědět, co se uvnitř našeho těla odehrává. Je to buď potvrzení naší správné cesty nebo upozornění na nutnou úpravu životosprávy.
Za předpokladu, že tělu dodáváme stravu v optimálním množství, v ideálním složení, v kombinaci s přiměřenou fyzickou aktivitou, může celý proces probíhat zcela odlišně. Absolutní hmotnost mírně klesá, zvyšuje se podíl svalové hmoty a ubývá tuková tkáň. Zmenšuje se obvod pasu, sedu, hrudi a stehen. Vzhledem k tomu, že svalová hmota má vyšší měrnou hmotnost než tuk, jinými slovy, 1 kg svalové hmoty je méně objemnější než 1 kg tukové tkáně, hmotnost nemusí klesnout, přesto jsme štíhlejší.
Bioimpedanční váhu pokládám za velmi užitečného pomocníka v diagnostice. Domnívám se, že by měla být součástí každé domácnosti, ve které se dbá na zdravý životní styl. Bioimpedanční diagnostiku by neměli podstupovat lidé s kardiostimulátorem a těhotné ženy.